Tarbík se představuje

Tarbík egyptský, nejčastěji v zajetí chovaný tarbík, je malý hlodavec dokonale přizpůsobený životu v poušti. Žije v Mauretánii, Maroku až po Somálsko a jihozápadní Írán, v nejsušších písčitých pouštích, oblastech s tvrdou, oblázčitou půdou, v porostech tamaryšků, na mořském pobřeží, i na kameny posetých horských svazích do 1500m n.m. Zvládá obrovská vedra i výjimečný chlad.

Toto malé roztomilé zvířátko se vyznačuje neobyčejně dlouhýma zadníma nohama, jejichž hlavní kosti srůstají, a úpravou zadních tlapek (první a pátý prst je zakrnělý) s hustě osrstěnými polštářky, které umožňují tarbíkovi pohybovat se po horkém písku, aniž by se spálil. Pohybuje se podobně jako klokan, sledem rychlých a dlouhých skoků při větší vzdálenosti, při menší stejně ladným hopkáním. Na jeden skok je schopen hravě překonat vzdálenost i více než jednoho metru. Rovnováhu mu pomáhá udržovat ocas dlouhý až 20cm, zakončený šípovitou štětičkou bílých chlupů s černým pásem.

Dalším charakteristickým rysem tarbíka jsou jeho velké ušní boltce a obrovská černá očka, které naznačují vynikající sluch a zrak. Také hmat je velmi dobře vyvinut, citlivost předních pacek se vyrovná hmatovým vouskům. Čich je natolik jemný, že spadlou potravu vyhledá nejprve čichem a pak ji s obdivuhodnou jistotou sebere.

Tělíčko s šedooranžovými zády a bělavým bříškem dosahuje velikosti 9,5 – 12cm a váhy 43 – 73g, přičemž zadní končetiny má čtyřikrát delší než přední. V zajetí se dožívá šesti i více let. Aktivní je především v noci, ale i během dne jej lze pozorovat, jak poháněn zvědavostí vyráží na obchůzky svého teritoria.  Přestože se jedná vesměs o samotářské tvorečky, v zajetí jim prospívá společnost jiných tarbíků. Jsou snadno ochočitelní, nekousaví a velmi milí.

Taxonomické zařazení: